Stránky

sobota 23. prosince 2017

JEDEN DOBRÝ SKUTEK NA ŠTĚDRÝ DEN, PROSÍM!

Jsem v Kanadě, ve své vysněné zemi, na svém vysněném místě. Žiju v malém městečku v provincii Alberta a jsem za to nesmírně vděčná, neboť se mi splnilo vše, o čem jsem snila! Je to tady prostě boží! S každým se zdravím, lidé se mě ptají odkud jsem a jak se mi daří. Usmívají se a jsou na sebe milí. Někdo by řekl, že žiju v pohádce. Díky své kamarádce a její rodině si navíc mohu užívat předvánoční atmosféru plnými doušky! Za ten měsíc, co tu jsem, jsem poznala mnoho lidí! Dlouho jsem přemýšlela o vánočních dárcích, i když si všichni říkáme, že jako nejsou důležité, tak mnoho lidí přesto sní o tom, co pod stromečkem najde! Jenže čím mohu přispět já, to jsem nevěděla. Jak vyjádřit sebe a přitom utratit minimum dolarů? A pak mi to došlo! Miluju jídlo! Uvařím pravý český bramborový salát a rozdám ho lidem ve svém okolí! Měla jsem ze sebe radost!

Misky jsem sehnala za pár dolarů v místním thriftshopu a rozdala jsem ho všude možně. Dokonce jsem jednu misku odnesla paní na poštu, protože minule se mi svěřila, že nejlepší jídlo měla v Praze. Nikdy v životě jsem neviděla tak rozzářený obličej a tolik hvězdiček ve tváři! Její radost se okamžitě přenesla do každé buňky mého těla! Takový pocit jsem už dlouho necítila. Přemýšlela jsem nad tím, v čem je Kanada jiná a došla jsme k závěru, že tady si všichni pomáhají! Je jedno, zda jste z Korey, Japonska, Austrálie nebo Čech. Všichni jste na stejné lodi. Nikdo tu není původní. Ptala jsem se sebe jestli bych to udělala v Čechách. Odpověď byla jednoznačná: NE. Ale proč ne? Není jedno, kde jsem? Zda v Čechách nebo v Kanadě?


A pak mi to došlo, prostě když udělám něco hezkého pro někoho jiného, získáme oba. Prostě to musí vycházet ze mě. Vzpomněla jsem si na všechna moudra, co jsem kdy četla o tom, že jsme šťastnější, když dáváme, že pokud chci změnit svět, musí to vzejít ode mě. BLA BLA BLA... Ale blik, cvak, ono to vážně funguje!


Tak pojďme měnit svět!






Žádné komentáře:

Okomentovat