Stránky

sobota 24. září 2016

101 Cílů

Napadlo Vás, jaké by to bylo sepsat si 101 cílů? Jak by to změnilo Váš život? Přiznám se, že mě ještě třeba před rokem nikdy. Jak se říká, zkušenost je nepřenositelná a platí to asi i v tomto případě. Toto doporučení jsem si přečetla v jedné knížce, samozřejmě jak jinak. Veškeré informace, které dostáváme, nám někdo sdělí nebo se o nich dočteme, alespoň to platí v mém případě. Autoři rozebírali proč zrovna 101 a ne méně, proč tam musí být napsáno cíl a ne sen a podobně. Věnovali tomu dokonce celou kapitolu! Co mě ještě zaujalo byla věta, že pokud je v knize nějaké doporučení, co by měl čtenář udělat pro to, aby zlepšil svoji situaci, tak tam není pro nic za nic a má to nějaký smysl. Jinak by se knížka nemusela vůbec číst. Musím říct, že s tím jsem dost dlouhou dobu zápasila a v momentě, kdy bylo někde napsáno: Udělejte, napište....Tak jsem to automaticky vynechávala s tím, že někdy v budoucnu to jistě udělám.
Zpočátku mi to přišlo jako nesplnitelný pokyn, ale mám ráda výzvy a tohle zadání pro mě tedy výzva byla: sepsat 101 mých cílů. V hlavě jsem si projížděla všechny věci, které bych chtěla dokázat, mít, udělat...Ale rozhodně jsem se nedostala na číslo 100. Prostě jsem o tom jen tak přemýšlela. I přesto jsem se rozhodla, že to zkusím. Prvních 20  cílů šlo jako po másle. Myslím si, že většina z nás by se v prvních 20, možná 30 shodla. Možná by bylo zajímavé to porovnat. Když jsem hravě sepsala prvních 20, nechala jsem si 1 nebo 2 dny odstup, abych o tom mohla přemýšlet. Další dny jsem se dostala na číslo 50. Bylo zajímavé pozorovat jak se mísí materiální cíle s cíli abstraktními a vztahovými. Například na 41. příčce jsem měla napsáno, co chci ve svém životě přestat dělat, jakého zlozvyku se chci zbavit a o pár míst za tím, s jakým člověkem se chci potkat. Prostě jsem nehodnotila sama sebe a jen jsem psala a psala.
Další zaváhání jsem měla od 80. příčky. Měla jsem pocit, že už jsem napsal úplně všechno, co chci v životě dokázat, zažít, s kým se chci potkat, co se chci naučit, čeho se zbavit, v čem se chci zlepšit. Už mě nenapadalo vůbec nic. Přemýšlela jsem o tom další den a dopsala jsem posledních 20 životních cílů. Takže zhruba po 4 dnech bylo dílo na světě. Tramtadadáá.
Když jsem si zpětně přečetla všechno, co jsem napsala, tak jsem byla pohlcena pocitem štěstí. Věděla jsem, co opravdu chci a věděla jsem, že toho lze dosáhnout. Tento pocit mi vydržel zhruba týden. Nyní po pár měsících se ke svému dílu vracím, a když nevím kudy kam, tak si ty 3 A4 čtu znovu a zjišťuji, že si můžu odškrtnout spoustu věcí, které se mi už splnily. Prostě někdy je potřeba Vesmíru jasně sdělit, co chceme, aby nám v tom mohl pomoci...
A víte co, mě na mém díle dostalo úplně nejvíc? Že svoje cíle jsem zakončila poslední větou na 101. místě: Milovat svůj život:-).

Žádné komentáře:

Okomentovat